Lilian s Charlottou na Veleslavíně

V rámci Dne architektury naše studentka Lilian Kárová vystavovala svoji sochařskou prvotinu! Co má společného Charlotta Masaryková, chřadnoucí Zámek Veleslavín, feminismus a Gymnázium ARTION?

V projektu „Prostor – krajina – město“ naši studenti načítali a poznávali Zámek Veleslavín. Vzpomínali tak na jeho světlé včerejšky a uvažovali o možných světlejších zítřcích. Do jeho prostředí pak zasadili svoji tvorbu.

Někteří z nich to vzali jako velkou výzvu, jako například Lilian Kárová, která si poprvé v životě vyzkoušela sochařinu. Vytvořila bustu Charlotty Masarykové, která byla nejslavnější pacientkou sanatoria, které za první republiky v zámku sídlilo …

A jak o tom přemýšlela Lili?

Rozhodla jsem se využít Zámek Veleslavín, abych mohla znázornit Charlottu Garrigue Masarykovou a její feministické působení v tehdejší společnosti, ale také, jak její symbolické postavení v oknu znázorňuje feminismus v současné době.

Charlotta byla ukrytá na zámku, schovaná před světem. To mě teď víc nutí na ni ukázat. Její působení bylo totiž veliké. Podporovala rozvoj českého ženského školství a materiálně podporovala chudé ženy. Sice byla českou vlastenkou, dokázala však nahlížet na českou společnost zvenčí a často velmi kriticky. Působila více, než by si člověk mohl představit, a myslím si, že lidé na to neberou dostatečný ohled. Tímto bych chtěla na ni ten „spotlight“ přesunout.

Postavení Charlotty znázorňuje, jak i za zavřeným nebo rozbitým oknem je stále vidět krásná zahrada. I když byla Charlotta skoro i uvězněná na zámku, její feminismus nezchátral a stále viděla dobrou budoucnost. Tento symbolismus jde použít i v budoucnosti. I když jsou časy s rovnocenností složité a máme před sebou okna s rozbitými sklíčky, která by nás mohla pořezat, nesmíme ztrácet naději nebo vizi dobrého konce, protože tam vždycky bude. Jako ta zahrada.